Zrzka přišla na kávu pozdě

Zima zebe, klouby praští. Kdo by si nepřál prohřát kosti v exotické krajině? Jak plánují společný výlet za sluncem zralí muži (při síle) a podnikavé mladice jsem zaslechl v Art Café. Reálná situace (!), viz dále...

„Entschuldigung, Ich suche Herrn Rudolf.“

„Grüß Gott. Bin ich. Aber...klidně mluvte česky.“

„Dobrý den, tedy. Pardon, jdu pozdě,“ pravila bez náznaku omluvné tóniny rusovlasá dívka v kožíšku, když přistoupila k bělovlasému chlapíkovi, který pokuřoval v kavárně nad skleničkou sektu. Oddechla si, německy uměla všeho všudy deset slov. Tu jedinou německou větu si opakovala celou cestu metrem, aby udělala bezva entrée.

„Nevadí, sedněte a říkejte mi Rudi,“ nabídl jí židli a měřil si ji po všech stránkách. Zas taková nádhera nejsi, holčičko, aby sis mohla na jednání chodit jak do chlíva, pomyslel si naštvaně, ale nedal jí nic znát. To by nebylo profi, i když nedodržet termín pinktlich je nevídaná drzost. Holt Tschechai burani, co můžeš čekat? Dávno už zapomněl, z čeho sám před lety vzešel.

Ksichtík ok, zadek baňatější, ale furt v normě, no… celkem dobrý. Dalo by se.

„Málem jsem vás nepoznala, fotku jste poslal rozplyzlou, s mobilem moc neumíte, že?“ pokračovala mladice a odložila svrchník, při čemž neopomněla významně propnout hrudník. Zbytečně. Dědův pohled ulpíval na jejích stehnech v počmáraných legínách, takže si prsní snahy nevšiml. Zalitoval, že nevzala silonky, ty miloval na každé. Měl v nich odhad, co může čekat.

Aby překlenula počáteční rozpačitost, zopakovala, že jej těžko identifikovala. Znervózňovalo ji, že jí hned čumí po nohách, ale zase to dodávalo naději, že se neobtěžuje zbytečně. Je moc tlustá? Ale ne, dědka utáhne na vařenou nudli, napadlo ji, i když o přípravě těsta měla jen matné představy.

"Jsem na podobné situace zvyklá a umím si poradit. Mě jen tak něco nerozhodí."

V nitru duše klidná nebyla, protože si vysnívala na výlet do Karibiku něco snesitelnějšího. V agentuře jí neřekli, že bude tejden šukat s gerontem. Věkem rozrytá tvář, na nose bradavice a přeteklý pupek na krátkých nohách. Žádný ideál dívčího srdce. Panebože… snad nebude chtít, aby se před ním producírovala nahá od rána do večera! No co, musí něco vydržet, jinak své dluhy nesplatí nikdy.

Klid. Vždyť jde jen o kšeft. Zákazník si ji vybral v nabídce na webu, tak proto přišla. Prostě to skousne! Třeba se v něm najde nečekané charizma a dá jí prachy navíc. Bude ho ždímat na kabelky, hadry a náušnice. Je starej a hnusnej, tak ať cáluje! Cítila, jak si ji muž zkoumavě prohlíží. Zklamala? Nevybere si ji? Ale snad jo. Tvářičku má šikovně zapudrovanou a její udělané trojky zatím dostaly každého.

„Čím se živíte?“ zeptal se poněkud zbytečně.

„Dělám do nemovitostí, realitní agentku. A taky občas modeling. Někdy si mě chtějí fotit a natáčet, víte?“ pochlubila se.

„A můžu se optat já vás, kolik vám je let?“ přemohla ji zvědavost.

„Padesát osm.“

„Cože?“ uniklo jí zděšeně a rudý ohon poskočil do výšky. To je fakt děs! Nikomu z kámošek to nikdy neřekne! Když nebude tma, bude koukat jen do stropu. Proč se ho vůbec ptala?

„Vypadáte totiž na míň, o hodně,“ usmála se šibalsky.

 „Vlastně jsem nečekala, že jste Čech. Objednávají si nás totiž samí cizinci. Tím nechci naznačit, že pasujete typicky tak nebo tak, ale česky jsem s klientem nemluvila ani nepamatuju,“ zalhala, aby dodala na luxusu svému eskortu.

„Hmm. Jinak všechno v pořádku?“ ujišťoval se zákazník.

„Ano, jistě. Chcete se před odjezdem ještě potkat? Co se mne týče, není to nutné. Stačí, když se trefíme na letišti.“

„Jste pěkná… Nedáte si nějaký drink, abychom se trochu poznali?“

„Ne, ne, jedno kafe stačí. Řeknu vám to na rovinu, když je úvodní schůzka hodně příjemná, zdržím se třeba i celou hodinu. Ale ve vašem případě si myslím, že to nemusíme protahovat.“

„Rozumím.“  

„Tím samozřejmě nechci říct, že se chováte divně, nebo že jste mi nepříjemný. Ale jsme na pracovní schůzce. Nejde o zábavu.“

Rudolf mlčel.

„Vlastně, ještě bych se zeptala… Jak to bude se sexem?“

„To je dobrá otázka. Co myslíte? Full servis je doufám v ceně. Nebo budete vyžadovat příplatky za každou blbost?“

„Jó... v pohodě. Jen se pro jistotu ptám, jak často a jestli máte nějaké zvláštní požadavky, esemko, piss nebo podobný libůstky? Víte, některé služby nedělám, to musím rovnou říct. Anál nepřipadá v úvahu. No, leda…To byste musel hódně připlatit. A všechno jen s gumou. Hygiena je pro mě základ, víte?“

„Tak, normálně, jak to půjde,“ promluvil pán přiškrceně a necítil při tom ani náznak pevné chuti v rozkroku. Tuhle slečnu asi nedá, něco mu na ní vadilo.

 „Jedeme spolu na týden? To je fajn. Karibik miluju, ale delší práce mě hrozně nudí. Letíme v byznysu? Jinak bych chcípla. I tak mívám po letu několik dní migrénu a nic se mnou není.“

Pohovor byl u konce. Zrzka se sebevědomě usmála a aniž by počkala na ortel klienta, dopnula kožíšek a vyběhla z kavárny. Pohyblivé schody ji odsunuly navždy z dohledu.

Rudolf si povzdechl a pohlédl na hodinky. Uvědomil si, že by stejně neměl čas na dlouhé povídání. Zanedlouho má termín s další „modelkou“ z jiné agentury.

Zatím nic. Je vybíravej „geront“, asi ho zkazil západní svět.

. . . . . . .

„Guten Tag. Sie sind Rudi?“