Tento a další články z mé tvorby by měly připspět k pochopení odlišného pohledu žen a mužů na společný "svět".
Domnívám se, že kategorické škatulkování žen není nefér ani výplod mužského šovinismu. Ony nás též zařazují do svých chlívečků, že? Pozorování a naslouchání výpovědím očitých svědkyň nasvědčuje rozmanité klasifikaci: „Chci ho, nechci, hmm..., debil, nedokáže mě udělat, ale má prachy, takže velký plus (!), že ho má malýho, neřeknu ani nejlepší kámošce.“ Kritérií lze definovat spousty, ale k ženskému hodnocení světa nemám kompetentních slov. Proto je následná úvaha spravedlivá!
Základním hlediskem dělení do skupin je, že chlap si přeje zmocnit se ženy, jako když ji v pravěku uchvátil ozbrojen kyjem. Zamýšlí s ní prožít vášeň ukotvenou zasunutím, nikoli zdlouhavou diskuzi na námět postavení žen v projektech, které mění svět. Láska a žaludek? Knedlíky se svíčkovou se drží na druhém místě. Ty ale může v nouzi zasuplovat máma nebo hospoda na rohu. Novodobé vztahy zbytečně komplikují pitomé články z holčičích lajfstajlů, které matou hlavy nezkušeným děvám. Mnohým nezbude, než aby po dlouhém tápání v neskutečnu vzaly zavděk náhodným ňoumou, který se jim připlete do cesty. Neúprosně tikající biologické hodiny přinutí jejich bystrost, vycvičenou monitorováním skandálních médií, nasměrovat zpět k základním ženským funkcím. Romantická etapa hrdého zasnění o rovnoprávnosti je pryč a přichází fáze rodinného života. Nekonečné ovívání horké plotny, psaní úkolů s dětmi a migrény opravňující ke spánku bez divočení. Nočnímu klidu nepomáhá ani systematické zošklivování tělesné schránky plánovitým přibíráním na váze a sestříháním dlouhých vlasů na ježka. Kamarádkám fňukají, že to jejich čuně domácí by furt šukalo. A smrdí u toho kouřem, chlastem a česnekem. Fuj tajksl!
Z hlediska afinity k sexu definujme čtyři základní kategorie.
První. Netykavky, brání se obnaženosti a trpí při sexu po celý svůj život. Smůla, že ani v lékárně účinné afrodisiakum nekoupí. Jediný lék, vyměnit hlavu, kliniky nemají na skladě. Lituji vás, nešťastníci, kdo je máte doma, naordinujte si jiné hobby nebo se poohlédněte jinde.
Druhá. Intimní hrátky přijímají kladně, ale vypuštěním potomků na svět se hormonálně zapouzdří a připouštějí své druhy maximálně jedenkrát týdně, hůře jednou měsíčně nebo už na sebe nenechají sáhnout. A to ke všemu s nevraživým brumláním o zbytečnosti sexu po zplození dětí. Máme s nimi před sebou roky k zamyšlení, jak silná je naše neživočišná láska a jak odkloníme proud nevybité energie, který nás zaplavuje po soumraku. Jestli se odvážíme zanášet, naši psychiku nebude deptat svědomí, ale zneškodňování stísněnosti z prozrazení.
Třetí. V mládí neprobuzené. Od puberty marně číhají na zprofanovaně popisovaný zázrak milostných extází. Hlasité výkony pornohereček považují za nechutně směšné a celý sex za hloupou přetvářku a zábavu pro muže. Netuší, že porodem a odezněním prvních mateřských měsíců prozřou tak nespoutaně, že se samotné zděsí. Zuby nehty budou držet svůj chtíč na uzdě, aby se ovládly bez tragických následků pro rodinu. To když jejich vyjevený partner nestíhá tempo a v křeči zažívá jedno fiasko za druhým. Ty z nich, které se i přes nezvladatelný pud zasvětí věrnosti, se mnohdy na party zpěčují pozřít alkohol kvůli bázni z vlastní nadrženosti. Ani pro ně lék není.
A konečně kategorie čtvrtá. Drahocenné to laňky, divoká stvoření, která se zrodila k páření. Pánská komunita je zbožňuje. V kolektivu favorizovány, zejména když svou zálibu vhodně vyjadřují, například odložením částí oděvu a tancem na stole při podnikovém večírku. Vyzařuje z nich vyrovnanost a dráždivý potenciál. Své kouzlo a sílu dobře znají, umějí s nimi brilantně zacházet a využívat je ke svému blahobytu.
Názory na procentuální zastoupení jednotlivých tříd se různí. Naposled jmenovaná skupina je nejvzácnější, odhad odborníků z lidu nepřevyšuje pět procent. Překvapuje vás to? Ale pozor! Tyto bytosti lépe požívat s mírou a v rozumných dávkách. Málokterý muž milostnou hyperaktivku zvládne bez depresí, zakončených infarktem nebo vysílenou impotencí. Nymfomanka změní lovce ve štvanou zvěř, kterou užene pokojový pinčlík.
Teď reálně. Muži s výjimkou veselých let předmanželských a (několika…) novomanželských nesouloží zdaleka tak bravůrně, jak by si jejich fantazie přály. Pokud dosahují frekvence sexuálního styku častěji než počet svátků v roce, mohou být se sebou spokojeni. Neliší se od průměru, což je základ stádového chování řádného občana. Normální chlap myslí na sex téměř bez přestání, toho se nelze nikdy zbavit. Je-li extrovert, mluví o něm s kamarády u piva a flirtuje s kolegyněmi v práci, aby přesvědčil, že má sílu v poklopci. Kopulace sama už tak nutná není, zejména v domácích podmínkách. Tu mnohdy odloží na den, kdy se cítí více při síle a televize nepřenáší napínavý sportovní přenos. Spící partnerka uondaná mateřstvím, prací a nudou vztahu je další výmluvou, proč to není.
„Ty ženský, vůbec se jim nechce… Dám ještě jedno a pustím si porno.“
Spokojeně usínají.
(napsáno s použitím materiálu kapitoly z knihy MEZI MUŽEM A ŽENAMI, Marcus Wang)
